Pisete krasne a svizne, mate dar, takovych je tady pouze na deset prstu. Nejhorsi je, ze kdyz se zde nekdo zucastni diskuse a popise sve zazitky, tak Vam to priste nejaky "partajnik" vrazi v diskusi do cumacku. Mam spoustu pratel....ehm, kteri prestali pred lety pit a mam pro ne v me vinne chladnicce vzdy Warsteiner bez alko.

Sama jsem kdysi kourila a u toho ta zdvizena ruka s krasnym gestem, ale prestala jsem kdyz krabicka cigaret byla najednou 4.--dolace a francouzske cervene 3,80.....uz je to par let a dluzno rici, ze mi cigarety nechybi, tady vlastne uz skoro nikdo nekouriTakze mam ve "studiu" vzdy bednu cerveneho, zdejsi krabice maji 12 lahvi, takze pri mnozstvi mych pratel a kazdou chvili se nekdo navecer zastavi, tak to dlouho nevydrzi. Sama mam nejradeji Campari se sodou, bez ledu. Tesim se na kazdy dalsi clanek.

...myslím že jsme členy stejného klubu....jen já jsem pivař....ale pivo doma nepiju....jedinou výjimkoku jsou asi vánoce...kdy si kupujeme ke kaprovi černého Guinesa....jinak chodím do hospody na točené...a na duševní relax s mnoho podobně postiženými....

On to svého času řekl docela jasně i feldkurát Katz:

"Dobře, podívejte se tady na toho vojáka, Švejku. Toho jsem si vypůjčil na dnešek od obrlajtnanta Feldhubra, je to jeho pucflek. A ten nic nepije, je ab-ab-abstinent, a proto půjde s marškou. Po-poněvadž takového člověka nemohu potřebovat. To není pucflek, to je kráva. Ta pije taky jenom vodu a bučí jako vůl. - Ty jsi abstinent," obrátil se na vojáka, "že se ne-nestydíš, pitomče. Zasloužíš pár facek."

Když jsem otěhotněla, nedala jsem si ani hlt šampaňského na vlastní svatbě. Ani hlt alkoholu během osmi měsíců kojení. Sport mi chyběl mnohem, mnohem víc. Kdyby mi někdo řekl, že do konce života nesmím požít alkoholu už ani jedinou kapku, pokrčila bych rameny a prostě si ji nedala. Jen mi neberte mé knihy, na jejich četbě totiž závislá jsem

Krásný článek. Jak odpověděl Tomáš Hanák, na otázku v jednom rozhovoru redaktorce: "Pane Hanáku a co ten váš alkohol? Vždyť vy jste pil?" měla na mysli jeho minulost. A on ji odpověděl něco ve smyslu: "Alkohol? No to byla krásná léta. Alkoholu vděčím za nejkrásnější část mého života!" :-)

Tak a já jdu na oběd a dám si jednu Plzeň! Hezký den přeji! A díky.

Mám to štěstí, že mi alkohol prakticky nechutná, ani ve mě nevzbuzuje nějaké příjemné pocity, po kterých by se mi stýskalo. Není to tak, že bych se mu vyhýbal, naopak na oslavách si neupírám, ale vždy se unavím dřív než opiju, výjimky jsou opravdu výjimečné. :-) I na to pivo musím mít chuť, proto celkem s oblibou dělám dobrovolného řidiče.

Doma mám (momentálně) v baru sice dvě láhve Ruského Standardu, láhev Tullamorky, Fernet a několik plechovek Guinessu, ale už teď vím, že drtivou většinu těch tekutin vypijí návštěvy a příbuzní. :-D

Je to hezký blog. Ovšem na vážno když se člověk zamyslí, tak lidé, kteří mají problém s pitím u nás zažívají dennodenní problém. Alkohol je všude a skoro žádná společenská akce jako by ani nebyla bez pití. Večer s přáteli, vodáci, recepce, výlety, společenské večery, návštěvy doma, obědy. Vždy a všude se nabízí alkohol.

Mate pravdu, pane Kolackovsky, ale ti kteri nepiji, ty to nesvadi, mam jich par okolo sebe

Moc díky autore, konečně vím, kam se zařadit ! Po přečtení Vašeho článku je mi hned lépe na duši a už teď se těším na večerní sklenku/y společně s drahou polovičkou (ta je na tom stejně ). A tu Plzničku po ránu taky někdy vyzkouším, tady ještě zaostávám...

autore, kápl jsi mi do noty, krásný zamyšlení a zhodnocení

pěkně je to formulovaný taky ve filmu Rok ďábla - každej si s tím alkohůlkem šlape celej život do kopce a je důležitý nedorazit na vrchol, nebo tak nějak podobně...

Má alkohol podíl na tom, že absolutně ignorujete interpunkci?